Festival Čokolády Tábor
čokopárty
Toulava

 

Facebook

 

Náš facebook

 

 

 

 

Doporučujeme navštívit:
(partnerské weby)

 

Doporučujeme: Navštivte také stránky www.taborcz.eu - Oficiální web města Tábora

BONBON - Exkluzivní čokoládové bonbony a pralinky podle originální receptury

Café Budík - u nás máš času dost!

Stručná historie kakaa a  čokolády

 

Původ kakaovníku a čokolády

 

První civilizací, která znala kakaovník, byly Olmékové na území dnešního Mexika před 3.tisíci lety. Ve 4. století n.l. se po zániku indiánské říše Olméků usadili na území dnešního Yucatanu a střední Ameriky Mayové, kteří zde pěstovali kakaovník a první uvařili hořkou tekutinu z kakaových bobů.

 

kakaovnik

 

Po pádu mayské civilizce kolem roku 900 n.l. se na území Mayú objevují Toltékové a později Aztékové. Je známo, že Quetzalcoatl, král Toltéků, byl považován za boha vzduchu, který měl přinés semena kakaovníku z ráje k člověku.

Před příchodem Spanělů byla aztécká říše v plném rozkvětu a kakaové boby zde měly všestranné použití. Sloužily jako platidlo, klasické příklady uvádějí, že králík měl hodnutu 10 bobů a otrok 100 bobů.Kakaovými boby se platily i daně a v neposlední řadě se z nich připravoval čokoládový nápoj,který obsahoval kakaovou drt,chilli,hřebíček,skořici a na zahuštění kukuřičnou mouku. Nápoj považovali za afrodiziakum a aztécký král Montezuma pil ze zlatých pohářů až 50 šálků čokolády denně.

 

aztec_chocolate

 

Od aztéckého slova xocolatl je take odvozeno slovo čokoláda, které je v mnoha jazycích podobné – anglicky chocolate,německy Schokolade, francouzsky chocolat, italky cioccolata apod.

Prvním Evropanem, který uviděl kakaové boby, byl Krištof Kolumbus v roce 1502. Ochutnal i nápoj xocolatl, který mu ale nechutnal. Přivezl boby na ukázku do Spanělska, ale nevzbudily tam žádný zájem.

Okolo roku 1520 si jako první uvědomil ekonomickou hodnotu kakaových bobů Hernando Cortéz, dobyvatel Mexika. Zakládá první plantáže a pěstuje “peníze”. Cortéz přiváží kakaové boby do Evropy společně s návodem a nástroji na výrobu kakaového nápoje. Zpočátku neměl nápoj ve Spanělsko velký úspěch, ale po vylepšení cukrem a vanilkou se stal velmi oblíbeným. Spanělé si udrželi monopol na pití čokolády až do l. poloviny 17. století. Ale již v roce 1606 přivezl benátský kupec Antonio Carletti kakao do Itálie, v roce 1615 si španělská princezna Ann vzala francouzského krále Ludvíka VII. A zavedla pití čokolády na francouzském dvoře. Po těchto událostech se pití čokolády rozšířilo do dalších evropských zemí a obliba čokolády stoupala. Do Londýna se čokoláda dostává okolo roku 1650 a první čokoládovnu zde založil Walter Churchman v roce 1728.

 

Pánové Baker a Hannon vyrobili první čokoládu v USA v roce 1765 a v roce 1780 byl v Barceloně sestrojen první stroj na výrobu čokolády.V Německu otevírají bratři Jostové první továrnu v roce 1792 v Berlíně. Teprve v roce 1819 založil ve Vevey první švýcarskou čokoládovnu Francois-Louis Cailler . U nás je považována za nejstarší čokoládovnu firma Luna, kterou v Praze založil František Slabý v roce 1839.

 

Výrobu čokolády nejvíce ovlivnily tři vynálezy. Holandan Conrad van Houten jako první oddělil kakaové máslo z kakaové hmoty a vymyslel na to lis. To bylo v roce 1828, což je take datum založení stejnojmenné světoznámé firmy.

V roce 1875 vyvinul Svýcar Daniel Peter první mléčnou čokoládu ,čímž dal základ proslulé švýcarské čokoládě. Do čokolády použil sušené mléko, které vynalezl další Svýcar- Henri Nestlé.

 

A do třetice rovněž Svýcar Rodolphe Lindt vyrobil v roce 1879 první čokoládu,která se rozpouštěla na jazyku,tzv. Fondant Schokolade. Způsob zpracování kakaové hmoty nazval konšování a příslušný přístroj konše/mušle/.

Svýcaři se zasloužili i o vynález oříškové čokolády/Amedée Kohler v roce 1830/ a plněné čokolády v roce 1913 /Jules Séchaud/.

 

Slavná čokoláda Milka byla poprvé uvedena na trh firmou Suchard – v roce 1901. Tuto hegemonii Svýcarů porušil pouze Belgičan Jean Neuhaus, který v roce 1912 vyrobil první čokoládový bonbon – pralines a jeho manželka specielní obal na pralinky – ballotin.

 

Těmito vynálezy byl dán základ strojové výrobě čokolády a také se čokoláda zpřístupnila nejširším vrstvám obyvatelstva.

Nejvíce čokolády na l obyvatele se spotřebuje kde jinde než ve Svýcarku – téměř 11 kg za rok, následuje Německo s téměř 10 kg a o pár dekagramů méně snědí Belgičané. U nás je roční spotřeba čokolády asi 4 kg na každého obyvatele. Největším zpracovatelem kakaových bobů je však severní Amerika/16% sklizně/, následuje překvapivě Nizozemí/15%/,kde se boby zpracovávají hlavně na kakaový prášek a třetí je Německo/7%/

 

Světová sklizen kakaových bobů kolísá mezi 2500 –3000 000 tunami ročně, daleko největším pěstitelem je Pobřeží slonoviny – cca. 43% celosvětové sklizně, následují Ghana a Indonésie se 13% podílem. Ctvrté a páté místo zaujímají Nigérie a Brazílie.

Oficiální název kakaovníku je Theobroma Cacao /pokrm bohů/, takto ho pojmenoval známý švédský přírodovědech Carl von Linné v roce 1775.

 

kakaovnik

 

Jak již bylo řečeno,pravlastí kakaovníku je tropická Amerika,v 17. století byla semena dopravena na Filipíny a do Indonésie, v 19. století do Brazílie a západní Afriky.

Existuje asi 20 botanických druhů kakaovníku, hospodářský význam mají však pouze dva základní – Criollo – ušlechtilé kakao, pěstuje se nejvíce ve Střední Americe, na Jávě a na Ceylonu a forastero – konzumní kakao, které je nejvíce rozšířeno v Brazílii a v Africe.

 

Strom kakaovníku se podobá naší jabloni, vyrůstá až do výše 15 m, plody rostou na kmeni a tlustších větvích. Pěstuje se v oblastech do 20 stupnů zeměpisné šířky a nejvýše do 600 m nad mořem. Vyžaduje teplotu 20-35 stupnů po celý rok, vlhko,stín a velkou péči. Je to stále zelený stom a hlavní sklizně připadají na květen a říjen-listopad. Plody rodí 30-40 let a průměrná sklizen z jednoho stromu je 20-30 plodů. Plod kakaovníku je 10-25 cm dlouhý, 6-12 cm široký o hmotnosti cca. 450 g. Barva plodu je hnědá,žlutozelená nebo oranžová a plody dozrávají asi 4 měsíce po opylení. Uvnitř plodu je uloženo 20-40 semen v 5 řadách. Tato semena se potom dale zpracovávají.

 

 

 

 

 

 

 

muzeum cokolady a marcipanu tabor

Tento projekt CZ.1.14/3.2.00/05.01829

“Vybudování Muzea čokolády a marcipánu v Táboře”
je spolufinancován Evropskou unií